, , ,

Jak zvýšit libido a vitalitu

Libido
Nejvíce úspěšné a přitažlivé se ženy cítí okolo 35. roku, kdy podle mnoha studií nastává vrchol libida. Neuspokojivý intimní život trápí mnoho žen, ale ne všechny vyhledají sexuologa. Ženy neumějí partnerovi říci, aby sex probíhal „jinak”, některé jsou zase přesvědčené, že neposkytují muži dokonalou rozkoš. Snížené libido neboli hypoaktivní porucha není ženským rozmarem, ale přímou lékařskou diagnózou. Při diagnostikované hypoaktivní poruše nebývá problém v sexuálních partiích, ale většinou v mysli. Mozek totiž stojí na pozadí až 40 % sexuálních poruch. Stačí neshody s partnerem, dusná rodinná atmosféra a chuť k milostných hrátkám je pryč.. Ženskou sexuální aktivitu ovlivňuje mnoho faktorů – počínaje biologickým věkem, hormonálními změnami v období mateřství až po jednotlivé fáze menstruačního cyklu či obyčejný spánkový deficit a vyčerpání.. K sexuologovi občas přijdou ženy, od nichž muž žádá neobvyklé sexuální praktiky, sex ve třech nebo chce, aby se na jejich intimní styk díval ještě někdo další. V sexu platí jedno – je dovoleno jen to, co se líbí oběma. Žena by se neměla nechat vydírat, i kdyby partner vyhrožoval čímkoli. Za nevšedními požadavky partnera se mohou skrývat snahy o oživení sexuálního stereotypu. Možná by pomohla změna při milování nebo jiný den vyhrazený pro intimitu. Nemalou měrou se na nechuti k sexu podílejí i neshody ohledně frekvence styků, kdy náruživý a kompromisu neschopný partner neustále naléhá. Efekt je opačný, odpor k milostným hrám jen narůstá. Rozdílné nároky na frekvenci milování bývají ve vztazích spíše pravidlem než výjimkou. Zásadní potíže nastávají tehdy, pokládá-li to jeden z partnerů za nepřekonatelný odpor. V období snížené chuti na sex by měl četnost styků vždy regulovat partner s nižšími nároky. Pokuste se uvědomit si, kdy se vaše touha vytratila. Četnost a kvalita milování bývá v dlouhodobých partnerských svazcích odrazem hlubších neshod. Vleklé spory navíc postelové radovánky nevyřeší. Pokuste se o otevřenou komunikaci s partnerem, společně vyhledejte odborníka, který vám pomůže situaci řešit s potřebným nadhledem.

Hormony a léky
Ztráta libida mívá i fyzické příčiny, jakými jsou například diabetes, hormonální poruchy nebo dysfunkce některých orgánů, zejména štítné žlázy a nadledvin. Sexualitu též ovlivňují některé léky, například antidepresiva, ale i antikoncepce. Mezi značně nepříjemné sexuální poruchy patří vaginismus – silné sevření poševního vchodu zabraňující proniknutí. Pokusy o fyzické sblížení jsou v takovém případě nepříjemné, bolestivé. Hlavním sídlem obtíží nejsou intimní partie, ale psychika. Pomoc obvykle spočívá v psychoterapii. Nejčastějšími příčinami bolestivého milování však bývá suchost poševní sliznice a vaginální infekce nejrůznějšího původu, zejména kvasinkového. Za nelibými pocity při styku mohou stát i hormonální změny kolem klimakteria a psychické bloky, za nimiž se ukrývá strach z otěhotnění, změna postavy (po porodu, kdy se žena cítí ošklivá), dřívější sexuální zkušenost. Bolestivé podráždění pochvy působí i některé antikoncepční prostředky – kondomy, gely, pěny a krémy. I příliš hluboké pronikání mívá někdy za následek drobná mikrotraumata – bolestivé trhlinky a pohmoždění měkkých tkání. V krvi by vám mělo kolovat dostatečné množství testosteronu. Žena si moc neužije ani při vysoké hladině prolaktinu, který nestoupne jen při kojení, ale i pod vlivem dlouhodobého stresu. Jeho hodnota se zjišťuje z krve a chyba se dá lehce léčit. Orgasmus bývá v nedohlednu i při chronických zánětech pohlavních orgánů nebo po gynekologických operacích. Také inkontinence je příčinou ztráty zájmu o sex.

Ztracený orgasmus
Mechanismus ženského orgasmu je složitější než mužů. Zatímco u mužů se stupňující se vzrušení z větší části završí extází, u žen to dopadá jinak. I žena zpočátku pociťuje vzrušení, které narůstá, ale většinou přejde do stavu vyrovnání. Ten může, ale nemusí přejít až k orgasmu. Každá žena je jinak nastavená. Některé ženy neprožívají vaginální orgasmus, ale jen klitoridální, ale stydí se během soulože pomoci si drážděním klitorisu. Asi pět procent žen orgasmus nikdy neprožije, dokonce ani při přímém dráždění klitorisu. Při pohlavním styku vnímají příjemné vzrušení, které však nikdy neskončí extází. Asi čtvrtina žen orgasmus prožívá při každém sexu automaticky, dokonce si ho při pohlavním aktu vychutnávají i několikrát po sobě. Průměrná délka orgasmu se pohybuje v rozmezí 15 až 50 vteřin. Rozdílně můžeme prožívat vyvrcholení při pronikání či při dráždění zevních erotogenních zón. Žádný typ orgasmu není méněcenný.Unikátní přípravek Clerex®napomůže dosáhnutí orgasmu.

Sex jako nemoc-nymfomanie
Sexuální závislost u žen se nazývá nymfomanie. Pod nymfomankou si často představujeme ženu, která ráda střídá partnery nebo je převyšuje sexuálním apetitem. Takové chování ale nemusí být ještě chorobné. Pokud jde o sexualitu, žádné normy nestanoví, co je normální. Závislost na sexu lékaři neposuzují podle frekvence sexuálního styku, ale podle míry uspokojení. Sexuální život nymfomanky je v podstatě jedna velká frustrace. Zoufale touží po ukojení, ale nemůže ho dosáhnout a obviňuje z toho konkrétního muže. Neustále vyhledává nové partnery. Doufá, že ten příští jí už konečně poskytne vnitřní uspokojení. Nymfomanka k sexu využívá každou příležitost. Při nedostatku sexu se u ní projeví abstinenční příznaky – ne tak výrazně jako u alkoholiků nebo narkomanů. Místo pocení či třesu rukou se projevují nervozitou. Na rozdíl od jiných závislostí se hypersexualita nedá vysvětlit biologicky. Je to psychický problém. Člověk závislý na sexu se nemiluje proto, že si to žádá jeho tělo. Potřebuje to jeho psychika. Lékaři dokáží nymfomanii poměrně dobře stabilizovat. Většinou není třeba předepisovat léky, stačí vhodná psychoterapie. Může se stát, že sexem posedlý člověk má i vyšší hladinu pohlavních hormonů. V takovém případě se začne s hormonální léčbou a později se přikročí k psychoterapii. Pokud nic nezabere, lze sexuální potřebu utlumit přípravky na bázi antiandrogenů. Tyto léky nejenže sníží celkovou sexualitu, ale také ovlivňují plodnost. Léky se předepisují tehdy, kdy nymfomanka svým chováním začne ohrožovat okolí. Tato léčba je drahá a výsledky jsou nejisté. Lékař nemůže ani zjistit, zda pacientka lék užívá. Pak přichází na řadu chirurgické řešení.Odstranění vaječníků u žen nebývá nutné. Se sexuálním násilím se u nymfomanek nesetkáváme. Ta ohrožuje okolí tím, že střídá partnery a může tak šířit pohlavní nemoci.

Žádný sex
Tři procenta světové populace nemají prokazatelně zájem o sex. Někteří si pojem asexualita spojují s frigiditou, což je označení pro sexuální chlad. Asexuál není impotentní, po fyzické stránce je u něj vše v pořádku. Asexuál může, ale nechce. Sex v jeho životě prostě nehraje roli. Příčiny asexuality mohou být různé. Sex je nám prezentován zejména z pudové stránky a jeho role je často přeceňována. Emocionální stránka zůstává v pozadí, což může způsobit odmítání sexu. Také nesmíme zapomínat na strach z pohlavně přenosných chorob. I ten může narušit intimní život a vést k asexualitě. Asexuálem se člověk může také narodit. Nezájem o sex není choroba. Může však způsobovat potíže v partnerských svazcích. Doporučujeme vyzkoušet mimořádně kvalitní přípravek Clerex® ,který má příznivý vliv na celkové sexuální zdraví každé ženy.

1 reply

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *